Jeho záchrana

​

'Duch Hospodinův jest nade mnou; proto mne pomazal, abych přinesl chudým radostnou zvěst; poslal mne, abych vyhlásil zajatcům propuštění a slepým navrácení zraku, abych propustil zdeptané na svobodu.'  (Lukáš 4‚18)

​

5. srpna 2010 došlo k důlnímu neštěstí. V chilském dole došlo k závalu a hluboko
v podzemí zůstalo uvězněno na dlouhých 69 dní 33 horníků. Pod sedmi sty tisíci tunami kamení nemohli pro svou záchranu udělat vůbec nic. Pomoc mohla přijít pouze shora. Stovky milionů diváků po celém světě, včetně mne, sledovaly
v přímém přenosu 12. října příjezd prvního záchranáře, který se mohl vybudovaným záchranným tunelem spustit dolů. O čtyřiadvacet hodin později byli všichni záchranáři i všech 33 horníků zpět na zemském povrchu. V rozhovorech s novináři padala nejčastěji dvě slova – všichni a radost. Všichni byli zachráněni – zdraví
i nemocní, silní i slabí. Všichni byli zachráněni díky plánu, který tam nahoře připravili. Celá událost končila upřímnou a dokonalou radostí.

Lukášovo evangelium bylo sepsáno, aby hlásalo záchranu ještě většího významu. Spasitel světa sestoupil, aby naplnil nebeský plán záchrany. Text u Lukáše je naplněn radostí a nadšením jako odezva na úžasnou zprávu o spasení. Hlavní myšlenku evangelia autor předkládá jasně a srozumitelně: Spasení je pro všechny, kteří ho přijmou. Pro ustrašené, úzkostné, chudé, zotročené, utlačované i strádající. Pro všechny evangelium vypráví příběhy mužů a žen, židů i pohanů, lidí zbožných
i hříšníků. S nadšením oznamuje, že Ježíš nabízí spasení úplně všem. Pokud vám někdo řekne, že si spasení nezasloužíte kvůli barvě pleti, pohlaví, selhání, minulosti, rodinným poměrům či kvůli něčemu dalšímu, řekněte mu: „Máš pravdu, to nikdo, ale právě proto Spasitel přišel, aby nás zachránil.“ Jsi zavalený nesnesitelným břemenem hříchu, starostí, strachu? Vzpomeň si, jak Ježíš zahájil sobotní kázání
ve svém domovském Nazaretu. Připomíná nám, že přišel kvůli „chudým“, „zajatým“, „slepým“ i „souženým“ (L 4‚18; B21). Jinými slovy – přišel kvůli tobě i mně!